Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší

Pohádka o prokleté perle

22. července 2008 v 21:02 | Katie |  Bylo nebylo...
V hlubinách Jihočínského moře vládl mořský král a ten měl jedinou dceru, princeznu Pearl. Byla to ta nejkrásnější princezna, co se kdy narodila. Měla třpytivě zelené vlasy, modravou kůži a na ocasní ploutvi zlaté šupiny. Když se usmála, rybky zapomínaly plavat a raci poustevníci vylézali ze svých ulit, jen aby ji mohli spatřit. Zanedlouho měla oslavit 18.narozeniny a to je pro každou mořskou princeznu ten nejdůležitější den v životě. Toho dne totiž princezny nejen slaví narozeniny, ale také se zaslíbí některému z mořských princů. A otec jim jako narozeninový a předsvatební dar věnuje nádhernou perlu.
Když se princezna narodila, šel její otec král podle starého zvyku za tou největší mušlí na mořském dně, vložil do ní malé zrníčko písku a poprosil ji, aby ho obalila perletí a vytvořila tak tu největší a nejkrásnější perlu, co kdy existovala. Princezna se na svou perlu chodila odmalička dívat. Celé hodiny dokázala sedět u své nádherné narůžovělé perly a představovat si, jaké to bude, až se seznámí se svým nastávajícím ženichem. Určitě bude nesmírně krásný, chytrý a hodný! I večer před narozeninami se šla princezna na svou perlu podívat. Perla ležela v pootevřené mušli a házela kolem narůžovělé odlesky.
Ráno po východu slunce šel mořský král k mušli pro perlu, aby ji zabalil do krabičky z mořských řas a mušliček a mohl ji slavnostně darovat princezně. Ale když se k mušli blížil, uviděl snědého lovce perel, právě když si strkal mušli i s perlou do síťky a vracel se k hladině. Mořský král se strašně rozzlobil a ve vzteku perlu proklel:"Proklínám perlu, kterou měla dostat má dcera ke svému velkému dni a bez které se nemůže provdat. Každému lidskému tvorovi, který si ji přivlastní, bude nosit jen neštěstí a zkázu. Prokletí bude trvat, dokud se perla nevrátí tomu, komu právem patří - mé líbezné dceři Pearl."
Ari, který mušli s perlou vylovil, neměl ani tušení, že uloupil perlu podmořské princezně. Byl to nejšikovnější lovec perel široko daleko, nikdo jiný se neodvážil potopit se do takové hloubky jako on. Žil se svými starými rodiči v chatrči u pobřeží. Každý den ještě před východem slunce vstal, vzal si svou síťku na mušle a vyplul s člunem daleko na moře. Sotva hladinu políbily první sluneční paprsky, začal se potápět do vody a lovit perly. Když si toho dne prohlédl svůj úlovek, měl velikou radost. Už na první pohled bylo jasné, že obrovská narůžovělá perla, dokonale kulatá, má nesmírnou cenu. Ari se těšil, jak ji prodá a za utržené peníze koupí jídlo a nějaký dárek svým rodičům. Možná, že bude mít dost peněz, aby koupil také prstýnek pro dívku, na kterou si už dlouho myslel. Toho večera šel Ari spát s úsměvem na tváři. Hned ráno zabalil perlu do hedvábného šátku a šel do města na trh. Nemohl se už dočkat a tak si cestu zkrátil přes les. Nevěděl, že v lese řádí strašní lupiči. Číhali u lesní cesty a když kolem nich šel, skočili na něho a začali ho bít. Perlu mu vzali a nechali ho ležet na cestě. Perla Arimu nepřinesla bohatství a štěstí, naopak, její prokletí ho málem stálo život.
Lupiči řádili v lese už dlouho. Král, kterému celá země patřila, vydal rozkaz, aby je pochytali, ale vojáci po nich marně pátrali spoustu dní i nocí. Lupiči znali v lese každý strom, každou skrýš a proto se jim dařilo vojákům unikat. Když uloupili Arimu perlu, hned poznali její cenu a začali vydařený lup oslavovat. Usadili se pod strom a zapálili veliký oheň, na kterém opékali uloveného kance. Přitom si notně dopřávali pivo a rum. Za chvíli byli tak opilí, že se vůbec nebránili, když se před nimi objevili královští vojáci. Vojáky sem přilákalo světlo a kouř z ohně. Všechny lupiče pochytali, svázali jim ruce a vedli je na královský hrad i s uloupenými věcmi, které u nich našli. Ani lupičům nepřinesla prokletá perla štěstí, král je dal všechny navždycky zavřít do vězení, aby už nikdy nemohli nikomu ubližovat a krást.
Když si pan král prohlížel věci zabavené lupičům, hned ho zaujala narůžovělá perla. Ani on sám tak krásnou a velkou perlu ještě nikdy neviděl. "To by byl dárek pro mou dceru," pomyslel si. Dal si zavolat královského klenotníka a poručil mu, aby do druhého dne zasadil perlu do zlatého šperku, který bude jeho dcera, princezna Lu Jin, nosit na krku. Klenotník se dal do díla. Celou noc pracoval a ráno předstoupil před krále s růžově potaženou krabičkou. Uvnitř spočíval nádherný zlatý přívěsek ve tvaru mušle, uprostřed které byla zasazena perla. Král se potěšeně usmál a vyplatil klenotníkovi bohatou odměnu. Pak krabičku schoval do svého pláště a šel za svou dcerou.
Princezna Lu Jin seděla v zahradním altánku a snila o svém budoucím manželovi. O její ruku se sice ucházelo už mnoho vznešených princů, ale ona všechny odmítla. Nikdo se jí nelíbil tak jako princ Li Ti, kterého poznala minulý rok na slavnostním plese. Každým dnem měl princ i se svým doprovodem přijet na návštěvu a požádat jí o ruku, jak slíbil.
Král došel až k dceři, záhadně se usmál a řekl:"Hádej, miláčku, co pro tebe mám…" Princezna se zasmála, tohle byla tatínkova oblíbená hra. "Máš pro mě nové šaty?" zeptala se. "Kdepak," zavrtěl král hlavou. "Nového koně?" pokračovala, ale král znovu řekl: "Kdepak, holčičko, to, co pro tebe mám, je o hodně menší." Princezna to zkusila znovu:"Je to knížka?" "Něco jiného, ještě menšího," vrtěl král stále hlavou. "Šperk!" vykřikla princezna a zatleskala rukama, když otec konečně přikývl a podával jí růžovou krabičku. Když Lu Jin uviděla zlatou mušli s perlou, zatajil se jí dech nad tou nádherou a hned si přívěsek zapnula na krk.
Před polednem si princezna osedlala koně a jela na projížďku. Byla dobrá jezdkyně, ale když náhle její kůň zakopl, spadla na zem tak prudce, až jí vhrkly slzy do očí. Kůň odběhl pryč. Princezna seděla na zemi a přemýšlela, jak se dostane zpátky domů. Vtom uslyšela dusot kopyt. "Že by se můj kůň vracel?" pomyslela si. Ale nebyl to její kůň. Byl to princ Li Ti, který ujel svému doprovodu, jen aby už byl u princezny. Když ji uviděl, jak sedí na zemi, zastavil koně, sklonil se a opatrně ji vyzvedl k sobě do sedla. Princezna si opřela hlavu o jeho hruď a nechala se odvézt na zámek. Po obědě šel princ za králem, aby ho požádal o ruku Lu Jin a dojednal s ním podrobnosti sňatku.
Princezna se zatím šla projít do zahrady. Doufala, že teď už ji čeká jen samé štěstí po boku prince Li Ti. Ale to by nesměla vlastnit prokletou perlu, která už způsobila její pád z koně. Najednou přes princeznu někdo přehodil pytel a odnášel jí pryč. Princezna se pokoušela únosce kopnout, ale její úzké šaty jí nedovolovaly příliš velký krok, natož aby v nich mohla kopat nohama. Únosce nesl princeznu k pobřeží, kde měl schovaný malý člun. Teprve tady z ní sundal pytel a princezna hned poznala, že ji unesl princ Long. Minulý týden ji žádal o ruku a ona ho odmítla. Nejen že byla zamilovaná do prince Li Ti, ale princ Long měl navíc zlé oči a škodolibý úsměv, který se princezně vůbec nelíbil. Teď princ Long strčil princeznu do člunu, pak do něho skočil i on a odrazil od břehu. "Odmítla jsi mě, ale já tě stejně dostanu. Než tvůj otec zjistí, že jsi pryč, budeme už na mé lodi plout do mého království, kde se staneš mojí ženou," řekl princ Long s úsměškem. "To se nikdy nestane!" vykřikla princezna, ale princ se jejím slovům jen zasmál. Vesloval na širé moře, kde podle všeho měla kotvit jeho loď. Už byli dost daleko od břehu, když si princ všiml krásného přívěsku s perlou, který měla princezna na krku. Strhl jí ho a křikl: "Tohle si od tebe vezmu jako svatební dar, má milá" Princezna přívěsek chytila za druhý konec a chtěla ho princi vytrhnout. Princ ale přívěsek nepustil. Začal se s princeznou přetahovat až se člun rozhoupal a oni oba spadli do vody. Princ Long se nikdy nenaučil plavat. Klesal ke dnu i s perlovým přívěskem v ruce. Princezna se vší silou držela nad hladinou. Plavat uměla, ale její úzké šaty jí překážely v pohybu. Ze všech sil se snažila udržet hlavu nad vodou, ale pak se přes ní překlopila velká vlna a princezna se začala topit. Najednou se u ní vynořila krásná mořská princezna Pearl. Usmála se na Lu Jin, pomohla jí do člunu a pak ho svým dechem poslala ke břehu. Tam vysílenou princeznu našel princ Li Ti a samým štěstím, že je naživu, ji vtiskl na tvář polibek.
Princezna Pearl se vrátila do mořských hlubin. Na krku jí zářil zlatý přívěsek s růžovou perlou. Princezna byla zase šťastná. Prokletí perly skončilo a ona se mohla těšit na svou svatbu s mořským princem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama