Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší

Album předků - babička a děda Fialovi

31. března 2010 v 10:53 | Katie |  Tvoření
Jsem asi zvědavá ženská, ale ze života mých předků mě velmi zajímají okolnosti, za kterých si nacházeli své protějšky.  Babičku už jsem bohužel neměla příležitost vyzpovídat, jak se s dědou dala dohromady a musím se tudíž spolehnout jen na dědovo chlapské podání jejich seznámení :-)

A co mi tedy děda vyprávěl?

Byl zamilovaný do sousedovic Marušky (příjmením shodou okolností také Fialové), která pak odešla do Bukovna jako vychovatelka. Děda za ní sice chodil, ale láska dlouho nevydržela - jednoho dne děda zjistil, že jeho vyvolenou mu přebral na zábavě někdo jiný. Kamarádi měli velkou péči o jeho zlomené srdce, a tak mu jeden z nich - Vlasta Houštecký dohodil babičku. Prý za ním pálí a je to moc milá holka... Děda se tedy jednoho dne roku 1941 vydal na koupaliště, kde se omladina scházela a kde při volejbalu přeskočily první jiskry. Děda babičku vyprovodil domů a začali spolu chodit :-) Když se pak Marie vrátila a chtěla se s dědou vidět, nechal ji stát přede dveřmi. Měl přece babičku.

Rodiče dědy z babičky moc nadšení nebyli, ji  pro změnu zrazovali kamarádi - a důvodem byl rozdílný původ. Děda pocházel z poměrně bohaté rodiny, ona byla chudá holka. No, zamilovaní na rodiče ani kamarády nedali, vzali se, a to po šesti letech chození - v roce 1947. Svatbu uspíšilo i to, že babička byla těhotná :-) Na fotkách to ale vidět není :-)

Jedna babiččina s družičkami:

babičkafialová3


A stránka se svatební fotkou novomanželů:

svatba fialovi1

I když fotka je nádherná, se stránkou až tak spokojená nejsem, je na můj vkus moc jednobarevná a moc červená. Bohužel (nebo bohudík?) už ani nevím, od jakého výrobce použité papíry jsou. Razítka v rohu jsou pěnová od Making Memories, dlouho jsem po nich toužila a nakonec je koupila při mém prvním samostatném nákupu v zahraničním webovém scrapobchodě. Kytička na papíře je ještě obtažená gliterovým lepidlem.  A proužek vpravo (okraj vyražen raznicí od Fiskars) zakrývá nepovedené šití :-) ale jak říká má moudrá kamarádka - pokud se ti něco nepovede, vydávej to za záměr - takže ten proužek jsem tam vlastně od začátku chtěla :-)

Děda mi dal i jednu babiččinu básničku, kterou mu poslala, snad ještě za svobodna. Nevím, jestli ji napsala sama, ale myslím, že ano.

"Obejmi tělo mé jak  břízy jasný peň
a se rtů vylíbej ta přání nesmělá
a potom, můj milý, dobře se rozpomeň
až spadne pramen Tvých vlasů mi do čela,
až v dlaních ukryji svých očí žal a strach,
že chvíle, jež přijde něžná jak ptačí dech,
zůstane, ulpí v nás jako prach ve škvírách
po dnech i po nocích, po zimách, po letech."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KETA KETA | Web | 31. března 2010 v 16:29 | Reagovat

nádherný článek, nádherná stránka. ten papír je od my mind´s eye wild asparagus. mně přijde akorát barevná. básnička je úžasná památka. bravo katie

2 isobelka isobelka | Web | 2. dubna 2010 v 7:57 | Reagovat

Už jsem to sem psala, opravdu Ti závidím fotky, že Ti má kdo vyprávět příběhy. Stránka se mi líbí, nepřipradá mi moc červená.

3 Gabreta Gabreta | Web | 6. dubna 2010 v 23:37 | Reagovat

Nádherné! Jsem na tom stejně, v dobrém závidím, je to úžasné, že máš tolik materiálu a tak skvěle ho zpracováváš. Nádherná papmátka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama