Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší

Duben 2010

Vůně dětství...

23. dubna 2010 v 20:55 | Katie
Tuhle stránku jsem udělala na srapsrazu v Moravci. Atmosféra byla velmi tvořivá a inspirující, takže se mi dělala sama. Papíry i ostatní scrapmateriál jsem měla přidělený, jen jsem si s holkama v družstvu měnila knoflíčky. A Ekulce moc děkuji za básničku o dětství, kterou mi našla na internetu. Je krásná a naprosto vystihuje to, co jsem touto stránkou chtěla vyjádřit. Nostalgický stesk po bezstarostném dětství.
vůně dětství


Na fotce jsem já, když mi byly tak 3-4 roky.

Honzíkova pohádka

16. dubna 2010 v 20:56 | Katie |  Bylo nebylo...
Dneska cestou z výtvarky, kam jsme s Honzíkem vyprovodili Lucinku, mi Honzík řekl pohádku, kterou v té chvíli vymyslel. Na čtyřletého caparta to nebylo vůbec špatné, měla příběh i pointu, dokonce použil i přímou řeč. Možná, že z něj jednou bude spisovatel...?

O třech rytířích
Byli jednou tři rytíři a žili v hradu. Jejich král pasoval dva na rytíře. A jednoho pasoval na sluhu. A jednu princeznu chtěl pasovat na služku.

- tady jsem mu skočila do řeči dotazem, jestli to byl zlý král, na což odvětil, že král nebyl zlý, jen prostě potřeboval někoho, kdo by mu sloužil :-)

Ale pak přišel jeden rytíř a řekl, že mu usekne hlavu. A král řekl: "mě nemůžeš odkrouhnout (autentické slovo, které synátor použil) hlavu, já mám taky meč." a sešel z trůnu a bojovali a vyhrál král. A všichni mu pak zatleskalli. Ale rytíř vstal a řekl: "Mě nemůžeš zabít, já jsem nesmrtelný" a zase bojovali a rytíř krále porazil a všichni mu zatleskali.

- tady se Honzík zarazil, a prohlásil, že král byl přece jenom zlý:-) -

A ten rytíř vysvobodil rytíře a princeznu a pasoval je na muže a ženu.  A pak žili všichni šťastně až do smrti.

Honzík skončil s vyprávěním a po mém chválení, jaký je šikovný a jaká to byla hezká pohádka, začal vypravovat z fleku další. Tu už nedokončil, protože jsme došli domů. Ale začínala nějak takto: Byli jednou tři rytíři a ti žili v hlubokém lese....

Diplomy

8. dubna 2010 v 22:29 | Katie |  Tvoření
Diplomy za umístění v pravidelné měsíční soutěži - challenge poprvé vyrobila myslím Gabreta, a po ní už každá další vítězka, ujalo se to. Vítězství v soutěži, kde je vždy tak 13 až 18 stránek potěší samo o sobě, diplom už je taková sladká tečka :-) Já sama jsem challenge vyhrála jednou v prapočátcích soutěže, v dubnu 2008 touto stránkou:

botičky

Podmínkami tenkrát bylo smysluplně použít knoflíky a vystřihnout fotku. Knoflíky jsem tedy použila coby "O" a vystřiženou fotkou je fotka prvních Honzíkových botiček - ty jsem vystřihla, dala do nich průchodky a provlékla úzkou stužku, imitující tkaničky. Protože první Honzíkovy krůčky máme zachycené jen na videu, musela jsem převést video na fotky a pak už stačilo jen vymyslet kompozici a stříhat a inkoustovat a lepit a razítkouvat a psát:-)

Od předchozí vítězky Astarte jsem potom dostala tento nádherný diplom:

diplom1

Výhra mě tenkrát moc potěšila a s radostí jsem se ujala role vyhlašovatelky další, květnové challenge. Dala jsem tři podmínky - použít červenou barvu, mít na stránce alespoň jednu kytičku a taky schovku na text nebo fotku. Diplomy pro první tři umístěné jsem pak udělala s dodržením těchto podmínek a putovaly k Astarte, Luně a Gabretě.

Tady je foto diplomů pro ně:

diplomy


Výhra v letošní únorové challenge mě potěšila neméně, protože od mého prvního vítězství jsem se už mezi nejlepší tři neprobojovala. Je už dost velká konkurence :-) Pracně jsem tedy vymyslela podmínku a pak čekala, kdo pošle stránky a jak se bude hlasovat. Kdo obsadí první tři místa a pro koho tudíž budu dělat diplomy. Březnová challenge skončila, hlasy byly rozeslány, spočítány, vítězky vyhlášeny. A já se k diplomům stále nemohla dostat, i když vymyšlené jsem je v hlavě měla. Až dnes, po více než měsíci, a po dalším uzavřeném kole challenge (v níž jsem se opět neumístila :-) ) jsem se konečně rozhoupala a diplomy jsou na světě. Snad se budou líbit.

diplomy2

A já jsem dostala tento úžasný diplom (a navrch ještě razítko)!

diplom2