Doufej v nejlepší, připravuj se na nejhorší

Básničky

15 vteřin

2. ledna 2013 v 20:26 | Katie
Říká se, že každý si někdy užije svých 15 minut slávy. U mě to bylo 15 vteřin :-)

Písničky pro Jiřičky, které jsem otextovala, nacvičila sbormistryně na adventní koncert konaný v našem divadle. Jen tak mimochodem se mi před školkou, kam obě vodíme své děti, zmínila, že počítá s tím, že mě pozve na jeviště, aby veřejnost věděla, kdože je ta skvělá autorka :-) No nechtělo se mi, přemlouvala jsem jí, aby od toho nápadu upustila, ale bohužel se nedala přesvědčit. Na chvíli mě napadlo, že na koncert nepůjdu, protože fakt nemám zapotřebí se někde vystavovat, ale Franta mi důrazně vysvětlil, že se to nedělá - a navíc jsem nechtěla přijít o představení všech svých dětí. Takže jako správná ženská jsem si koupila něco nového na sebe, dokonce jsem se namalovala!!! a navoněla!!! a v den D jsme vyrazili.
Koncert byl úžasný, dětem to krásně zpívalo. Před prý světovou premiérou nových písniček jsem byla pozvána na jeviště. Zvládla jsem tam dojít bez klopýtnutí, křečovitě se usmát, převzít si kytku a zase odejít, uffff. Ale opravdu na to nejsem. Příště si to rozmyslím, než jim zase něco napíšu :-)

Mlsný sněhulák

1.
Máme doma sněhuláka
je to pěkně mlsný kos
co je sladké to ho láká
do hrnců nám strká nos

ref.
Dávno mu nestačí
rampouch ze střechy
každý den posvačí
zmrzku s ořechy

2.
Čekáme co zbaští příště
už nezapne kalhoty
snídá tři ledové tříště
k tomu zmrzlé jahody

ref.

Bílá zima
1)
Kdyby byl sníh v barvách duhy
nebo by měl třeba pruhy
to by bylo prima
to by byla zima

Kdyby byl sníh puntíkatý
stříbrný anebo zlatý
to by bylo prima to by byla zima

Ref.
Bílá zimo zimo bílá
bíle jsi nám nasběžila
zimo bílá bílá zimo
nechcem aby bylo bílo

2)
Zapiště si za své uši
bílá barva zimě sluší
být bílá je prima
to říkám já zima

Když na závěj slunce svítí
stříbrně se vločky třpytí
duhově nás mámí
zlatá je též mámí

Ref.

Vločka
Malá bílá vločka
padala z oblohy
zavírala očka
bála se nehody
bála se, že na zem spadne
počítala vteřiny
přistání však měla snadné
do sněhové peřiny
malá bílá vločka
malá bílá vločka
malá bílá vločka
sníh

Vločku jsem napsala vlastně už dávno, jako básničku pro Lucinku, když byla malá.

Pečeme perníčky

2. prosince 2012 v 18:38 | Katie
Další písnička pro Jiřičky:

Perníčky
1)
Lucinka olízne lžíci
co na ní zbyl sladký med
vajíčka s moukou pak smísí
perníčky budem mít hned

Ref.
Máme recept od babičky
je to stříbro rodinné
každý kdo je jednou zkusil
nemá už chuť na jiné

2)
Rozválené těsto voní
skořicí a hřebíčkem
budou dobré jako vloni
jásá Máťa s Honzíčkem

Ref.

3)
Z těsta vyskakuje kočka
uhladí si vousků pár
za ní rybka, hvězda, vločka
formičky jim daly tvar

Ref.

Perníčky jsem s dětmi opravdu pekla, v sobotu. Kupuji předpřipravené těsto Dr. Oetker, ale příští rok si možná troufnu na vlastní. Od babičky žádný recept bohužel nemáme, takže budu muset hledat na internetu, v kuchařkách nebo po kamarádkách :-)

V sobotu jsem s dětmi nepekla ale jen perníčky, připravila jsem si těsta na 9 dalších druhů cukroví.
Na vykrajování byly tři druhy
- perníčky
- linecké (pak slepíme marmeládou)
- marcipánkay (premiéra, recept nalezen ve starém časopise o vánočním pečení, chtěla jsem nějak zpracovat ty tuny marcipánu, co jsem si nakoupila kdysi namísto potahové hmoty na dort. Na první ochutnání dobrota, však jsou sypané cukrem a skořicí)

Další tři druhy do formiček
- mističky (tentokrát opravdu babiččin recept, resp. získaný od tety, tátovo oblíbené cukroví, které jsem pekla už loni a mělo velký úspěch - plní se pařížskou šlehačkou)
- kokosovo medové pracny (recept od kolegyně, prý jsou výborné, aneb další premiéra. Formičky jsme plnily už jen s Lucinkou v půl jedenácté v noci)
- pařížské ořechy (k svátku jsem dostala od kamarádky kuchařku Vánoční pečení, takže abych mohla potěšit zprávou, že jsem ji využila při přípravě cukroví. Zatím mám jen těsto, formičky ořechů musím vyčistit a pak budeme plnit s dětmi, plnění mističek si užili i kluci)

A ještě další 4 druhy, do kulaté desítky
- vosí hnízda (jak nepiju alkohol, po těchto rumových hnízdečkách se můžu utlouct, mé nejoblíbenější cukroví - škoda, že dá tolik práce)
- rohlíčky (zatím neupečené, nějak se mi rozpadá těsto, trpělivost!!!)
- kokosové kostky (další druh z kuchařky, kterou jsem byla obdarována - kokos miluju, snad se povedou, zbývá je jen obalit v čokoládě a kokosu)
- stříkané (už nikdy!!! ještě teď mám ruce celé polámané, těsto mi nešlo vůbec vytlačit -původně jsem chtěla dělat pudinkové banánky, ale nemám strojek, takže jsem toto cukroví zvolila jako alternativu, stříkají se z pytlíku - chyba, no).

Letos jsem se s cukrovím fakt rozjela, obvykle dělávám tak 5-6 druhů, ale letos už si pomáhání děti užívají víc než dřív, tak kvůli nim jsem zkusila další, nové druhy. Teď jen doufám, že stejně jako pečení je bude bavit pojídání - jinak díky naším nejedlíkům neobléknu žádné kalhoty.

For Jack

23. února 2010 v 8:41 | Katie
A promění se v obrovskou mouchu
z manéže Bolka Polívky
přeletí nad Kacířskými eseji
a ostrovem lhářů co se pomátli
doletí k Einsteinovi
který mu zahraje na housle
a řekne že podle Parmenida nebytí není
následkem čehož se z nesmyslu stane smysl
a můj mozek se rozstříkne pod tlakem
zbytečných informací
neboť i já jednou umřu
a bude mi jedno
že mě (ne)máš rád,


říjen 1993

Právě dnes

23. února 2010 v 8:28 | Katie
Právě dnes
hoří svíce více
a křídla ztracených holubic
padají z nebe jako slzy deště
ještě jednou
se na sebe usmějeme
a pak sbohem

Právě dnes
zavraždili v údolí zatracených
posledního anděla
a vlna hoře se vzedmula
špičky jejích jazyků
padají na zem jako slzy deště
ještě jednou
se políbíme na ústa
a pak sbohem.

říjen 1994

Kurtovi

23. února 2010 v 8:24 | Katie
Pole vlčích máků
jako cáry krve
z kříže na tebe hledí
slepé oči sebevrahů
místo šperků
dva černí havrani
místo ozdob
hejno hladových červů
v kaluži krve
válí se tvá naděje
a stokrát umírá


listopad 1994

bez názvu

23. února 2010 v 8:20 | Katie
Nenechávejte mě nikdy samotnou
bojím se přeludů stínů kouzel
bojím se světla a tmy
sama sebe, nevěry
bojím se že mi nevěříš
bojím se že ve mě doufáš
Nenechávejte mě nikdy samotnou
v místnosti plné deprese
červů a krys
strachu že zklamu
čekání
Nenechávejte mě nikdy samotnou
nikdy neodcházejte
bojím se že už se nevrátíš

leden 1995

Vám

23. února 2010 v 8:14 | Katie
Schizofrenní náklonnost
k oběma pólům
mě ničí
jsem obou
a ničí
jsem děvka
co pro lásku
se vydá všanc
vašim slovům
která mě bolestně hladí
mám duši hadí
a nejsem vám věrná
objímám váš stín když je slunce v nadhlavníku
a vaše slova díků
jsou pro mě jako jed
chci vás oba
a to hned!

1994

Básnička

20. ledna 2009 v 9:34 | Katie
Prstem píšu do mraků
tvé jméno a tvou adresu
stěžuju si tuleňům
a mrožům kteří plavou
v Antarktidě na mém glóbu
řvu do polštáře
všechna zklamání
až je rudý od krve která neteče
brečím suché slzy co nikdo nevidí
mrtvá umírám na hlad po lásce
miluju se s krysou v kanále
abych se očistila od tvých dotyků
které však už stejně nikdy nesmyju.

1994
 
 

Reklama